Chytej.cz
Nástrahy.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Podoustev říční Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Podoustev říční

Podoustev říční

  • latinsky: Vimba vimba
  • slovensky: Nosáľ sťahovavý
  • anglicky: Vimba, East European Bream
  • německy: Zährte, Russnase
  • Původní druh na většině našeho území
  • Hájena od 16.3. do 15.6.
  • Minimální lovná délka: 25 cm
  • Není chráněna

Podoustev říční

Vimba vimba (Linnaeus, 1758)

Podoustev-45cm-a.jpg

Podoustev říční je typickým druhem řek parmového nebo cejnového pásma. Kdysi u nás bývala v některých tocích velmi běžná, dnes je vzácnější a místy i vymizela. Přesto se s ní na většině našich větších řek stále můžeme setkat a někde ji i cíleně ve větším počtu lovit.

Rozšíření tohoto druhu je poměrně velké. Sahá od Německa daleko na východ až do oblastí kolem  Kaspického moře. Běžná je podoustev v Polsku, vyskytuje se i v jižní části Švédska a ve Finsku. Velmi početná je (nebo přinejmenším bývala) v ukrajinských řekách a vyskytuje se i v Dunaji a většině jeho přítoků. V samotném Dunaji vystupuje až do Bavorska.

Podoustev-c.jpg

Jak už bylo výše uvedeno, podoustev je u nás vzácnější než bývala v minulosti.

Mnozí rybáři, zejména pak ti, kteří obvykle chytají na stojatých vodách, ji proto mají potíže poznat nebo si ji pletou s ostroretkou. Ve skutečnosti se ale jedná o nesmírně typický druh, který je těžké zaměnit s kterýmkoli jiným. Naprosto jedinečným poznávacím znakem je rypec vybíhající vpředu v charakteristický „nos“.

Ostatně v mnoha starších knihách se podoustev označuje kompletním českým názvem „podoustev nosák“. Slovenské jméno nosáľ naznačuje, že ani Slováci nezůstali k bambulatému zakončení hlavy podoustve slepí.

Podoustev-b.jpg

Pro odlišení od ostroretky je dobré si prohlédnout ústa ryby. Narozdíl od ostrohranné škvíry, kterou disponuje ostroretka, má podoustev výrazná spodní ústa silně připomínající cejna. Dokonce z nich lze vysunutím vytvořit podobný, byť o něco kratší „chobot“.

Ploutve jsou tmavé, jen u břišních a prsních je možné pozorovat žlutavý až naoranžovělý nádech. Řitní ploutev je výrazně delší než má ostroretka (téměř dvojnásobný počet paprsků), ale kratší u cejnů.

Tělo podoustve je v porovnání s jinými říčními rybami relativně vysoké a ze stran zploštělé, ale daleko nižší než u cejnů. Zbarvení je obvykle stříbrné s tmavým hřbetem a občasným výskytem nažloutlého odstínu. Ten je patrný zejména na břišní straně v přední části těla. V období tření se tento žlutý odstín zvýrazní a zbytek těla ztmavne. Spodní část těla samic je pak výrazně nažloutlá, zatímco vrchní část potemní v šedavém nebo nahnědlém odstínu. Samci se před výtěrem zbarvují mnohem výrazněji a na krátký čas jsou z nich jedny z našich nejnádhernějších ryb. Horní část těla jim ztmavne až do sytě modročerného odstínu a spodní má zářivě oranžovou barvu. Ryba pak celkově vypadá jako úplně jiný druh.

 

Podoustev-libor-1.jpg

U nás nebyla podoustev nikdy příliš významnou rybou anebo jen regionálně v blízkosti některých řek. Rybáři ji kdysi lovívali s oblibou, protože má z našich původních říčních druhů kaprovitých ryb možná nejchutnější maso. Ve velkých řekách na východ od našeho území bývala loven i průmyslově a poměrně ceněna.

Dnes je u nás druhem majícím význam jen pro sportovní rybolov a její početnost v řekách je udržována i vysazováním uměle odchovaných ročků.

 

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a  8 – 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 17 – 22 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 17 měkkých paprsků a břišní ploutev 1 - 2 tvrdé a 8 – 10 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 50 – 64 šupin, nad postranní čárou je 9 – 10 a pod postranní čárou 4 – 7 řad šupin.

Požerákové zuby svou stavbou a hrubostí staví podoustev někam mezi cejna a plotici. Zuby uobrazené na přiloženém snímku jsou jednořadé, uspořádané podle vzorce 5 - 5 (napravo je jeden odlomený).

Podoustev-pozeraky.jpg

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

 

  • protáhlé středně vysoké tělo nižší než u cejnů
  • stříbřité zbarvení
  • Podoustev-d.jpg

     

  • typický bambulatý „nos“
  • spodní ústa podobná cejnům
  • Podoustev-pocatek-tvorby-treciho-zbarveni.jpg

     

  • všechny ploutve relativně tmavé
  • poměrně dlouhá řitní ploutev, ale kratší než u cejnů
  • Podoustev-38cm.jpg

     

  • možný výskyt žlutého zbarvení spodku těla – hlavně zjara

Výskyt v ČR

Podoustev se u nás vyskytuje hlavně v řekách parmového a cejnového pásma, někdy i v údolních nádržích – zprvidla v oblasti přítoku. Její početnost výrazně kolísá.

Donedávna na většině revírů klesala, v současnosti začíná místy opět přibývat. Na většině našich řek se ale vyskytuje spíše ojediněle. Poměrně hojná je zatím na Berounce a vyskytuje se i v řekách, z nichž Berounka vzniká. Dá se ulovit na Vltavě, Labi, Ohři, dolním toku Otavy a v některých moravských řekách.

Reka-podoustev.jpg

Typické podoustvové úseky se vyznačují mírným tahem vody a spíše tvrdším dnem.

 

Vltava-hluboka-podoustev.jpg

Na některých řekách obývají podoustve i klidné vody hlubokých nadjezí.

 

Biologie

Podoustev-libor-2.jpg

Podoustev je typickou říční rybou. Preferuje širší tažné úseky a na středním toku mnoha našich řek v minulosti doplňovala parmu. Narozdíl od ní vyhledává o něco hlubší úseky s pomalejším prouděním a netlačí se tolik do nejsilnějších proudů – spíš se s ní můžeme setkat i v klidné vodě nadjezí.

Zajímavé je, že podoustve běžně žijí v brakické vodě při ústí velkých řek zejména v okrajových částech Baltu (Gdaňská zátoka, Rižský záliv,…).

Stejně jako většina kaprovitých ryb žije i podoustev v  hejnech. Ta jsou na některých lokalitách opravdu početná a mohou být tvořena i stovkami ryb.

Potravu hledají podoustve na dně. Preferují živočišnou potravu a příliš si nevybírají. Výčet konzumovaných druhů bezobratlých by byl velmi široký a občas byly v potravě zaznamenány i drobné rybky. Kromě toho, že se živí drobnými organismy, byl v letním období na mnoha lokalitách zjištěn i vysoký podíl rostlinné potravy – řas i vyšších rostlin. V některých obdobích může rostlinná potrava i převládnout.

Podoustev-libor.jpg

Podoustve jsou ryby schopné migrovat na poměrně velkou vzdálenost. V polských, ukrajinských a ruských řekách táhnou podoustve před výtěrem i stovky kilometrů daleko. Nejdelší migrace podnikají podoustve žijící v ve vyslazených oblastech moře při ústí řek. Například ryby z ústí Visly se vyjíždějí třít až do podhůří Karpat a rekordní vzdálenost, kterou zde urazila značkovaná ryba během třecí migrace je 865 km. Rychlost migrace se mění a kolísá mezi 1 – 17 km denně. Po výtěru se ryby vracejí zpět, ale cestují pomaleji a jsou více rozptýleny.

Ve vnitrozemí se obvykle vyskytují stálé populace, jejichž třecí tahy jsou podstatně kratší, obvykle k nejbližšímu vhodnému proudu. I tak ale podoustve často urazí několik km a je možné je pozorovat, jak projíždějí mělké proudy nebo se pokoušejí vyskakovat do jezů. Při neobvyklosti jejich třecího zbarvení má pak člověk občas potíže skákající ryby identifikovat.

Pohlavní dospělosti dosahují samci podoustve ve 2. – 3. roce života a samice obvykle až ve 3. – 4. roce, podle některých autorů i později. Před výtěrem se výrazně mění zbarvení ryb. Boky jim ztmavnou a břicho zežloutne až zoranžoví. Změna barev je zvlášť výrazná u samců, kteří mohou být ve tření téměř černí s pomerančově oranžovým břichem. Po výtěru se barvy postupně vracejí k normálu. Tření podouství obvykle probíhá v mělkých proudech se štěrkovým nebo kamenitým dnem. Před samotným výtěrem ryby nejprve očistí dno od jemných usazenin. Nevytvářejí ale žádné hnízdo, pouze nepravidelnou plochu očištěného dna protaženou ve směru proudu.  Vytřené jikry unáší proud, ale protože rychle klesají a jsou lepivé, zachycují se na kamenech a mezi nimi. Výtěr je dávkový, často až ve třech dávkách následujících s odstupem 2 – 3 týdny.

Tak jak je obvyklé i u jiných druhů ryb s podobným výtěrem, více než polovina jiker je vytřena hned v první dávce. S věkem samic klesá počet dávek během výtěru. Starší samice se mohou vytírat už pouze v jediné dávce a úplně nejstarší kusy se výtěru často vůbec neúčastní. Počet jiker se u jedné samice pohybuje od 10 000 do 100 000, ale jsou uváděny i vyšší hodnoty. Nejvyšší údaje hovoří až o 300 000 jiker. Takový objem pohlavních produktů ale vyžaduje mimořádně velkou jikernačku.

V původním ekosystému našich řek hrála podoustev důležitou roli, někde bývala dokonce dominantním druhem. Dnes je vzácnější a jen místy lze říct, že tvoří významnou složku obsádky konkrétního úseku řeky. Přestože podouství v posledních letech na některých revírech přibývá, nemusí se jednat o stálý trend. Hejna podouství totiž dokáží v krátké době zdecimovat invaze kormoránů nebo i hojně vysazovaný sumec. Do jisté míry také ovlivňuje početnost i růst podouství současný „kaprový“ způsob hospodaření.

Stáří a růst

Podoustev-45cm.jpg

Podle údajů z literatury je podoustev středněvěkou rybou, která se jen výjimečně dožívá věku vyššího než 10 let. V zahraničí jsou udávány jako maximální hodnoty 11 nebo až 13 let.

U nás jsem nenašel zmínku o tom, že by cca do roku 1990 byla zkoumána ryba starší 9 let. Určitě se ale v našich vodách vyskytují daleko starší exempláře – už proto že zatím nikdo nestudoval šupiny největších podouství s délkou někdy i přes 60 cm. Tyto ryby pocházející z revírů, kde se podoustev nevyskytuje příliš hojně, mají dostatek potravy a rostou rychleji než ryby z početných populací, z nichž jsou odebírány vzorky pro výzkum.

V minulosti bývaly velké podoustve daleko častější. Pamětníci staré Otavy v oblasti zatopené Orlickou přehradou popisují, že podoustev byla v této oblasti nejčastěji lovenou rybou a exempláře přes 1 kg byly běžné.

V místech početného výskytu je růst podoustve pomalejší,  ryby obvykle nepřesáhnou nejen délku 50 cm, ale často ani 40 cm. Místy se vyskytují i početné zakrnělé populace, kde je těžké narazit už na jedince s délkou přes 30 cm.

 

Některé úlovky z našeho území

 

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
63 cm 2.30 kg Orlice Tichá 2 rok 1982 ?
53 cm 1.80 kg Ohře 12 28.11. 1998 rohlík
52 cm 1.60 kg Mže 1 20.2. 2000 bílý červ

 

Růst podoustve na vodách ČR a SR – více lokalit

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

 

Srovnání nejpomalejšího a nejrychlejšího růstu dle dostupné literatury:
Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8
Celková délka (mm) 57 97 125 185 220 262 315 326
Celková délka (mm) 102 157 202 245 289 311 346 365

 

Rozdíly jsou vidět zejména v prvních letech života. Pokud je dostatek potravy, může růst podoustev i ve výšším věku poměrně rychle – rozhodně rychleji než je zde uvedeno. V minulosti nebývaly kusy kolem 45 – 50 cm na mnoha řekách nijak výjimečné.

Sportovní rybolov

Podoustev-cb.jpg

Podoustev je vzácnější rybou než cejn nebo plotice a navíc žije jen v řekách. Tam, kde se vyskytuje ve větším počtu, je oblíbenou rybou plavačkářů a feedrařů.

Dobře reaguje na krmení, její záběry jsou zpravidla poctivé a hlavně je to ryba, která na udici velice zdatně bojuje. Vyvine překvapivou sílu, je dost vytrvalá a dokáže i využívat sílu proudu, takže souboj s velkou podouství už je docela pěkný zážitek.

Dalším důvodem obliby tohoto druhu je to, že je aktivní po velkou část roku. Za teplejšího počasi je proto možné lovit podoustve i v zimě.

Lov podoustve se v zásadě nijak neliší od lovu většiny kaprovitých ryb a také nevyžaduje žádné speciální náčiní. Nejvíc záběrů je v tažné vodě dále od břehů. Nástrahu je třeba nabízet na dně nebo těsně nad ním.

 

Možný výběr náčiní pro lov podoustve:

 

Plavaná

Podoustev-a.jpg

Vyhovuje jakýkoli delší prut umožňující ovládat splávek v proudu dále od břehu. Může to být matchový prut, delší teleskop, bolonézka, dělička nebo bič – výběr je poplatný spíše charakteru loviště nebo potřebám a možnostem rybáře.

Koncový návazec v rozmezí 0,08 - 0,16 mm. Tenké návazce hlavně v zimě a při lovu menších kusů.

Nástraha - bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, houska, oplatek, různá těsta, kroupy apod.

 

Položená

Podoustev-libor-4.jpg

Jakýkoli lehčí prut na položenou, skvělý je feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“ až „heavy“. V zimě, na malých vodách nebo v blízkosti břehu se vyplatí použít pickerový prut.

Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 - 0,18 mm.

Se slabšími průměry opatrně – podoustev silně škube hlavou a je schopna přetrhnout návazec díky hmotnosti zátěže. Silnější průměry se vyplatí použít také kvůli možnosti záběru jiných ryb – na některých stanovištích se podoustve vyskytují společně s parmou nebo kaprem.

Nástrahy - bílí červi, houska, hnojáčci, rousnice, kroupy, kukuřice, pelety, různá těsta,…

Podoustev říční - fotografie

th-Podoustev-libor-2.jpgth-Podoustev-libor.jpgth-Podoustev-d.jpgth-Podoustev-pocatek-tvorby-treciho-zbarveni.jpgth-Podoustev-38cm.jpgth-Podoustev-pozeraky.jpgth-Podoustev-cb.jpgth-Podoustev-libor-4.jpgth-Podoustev-a.jpgth-Podoustev-45cm.jpgth-Vltava-hluboka-podoustev.jpgth-Reka-podoustev.jpgth-Podoustev-b.jpgth-Podoustev-45cm-a.jpgth-Podoustev-c.jpgth-Podoustev-libor-1.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.


AKCE ADLER