Ostroretka stěhovavá je druhem, který se u nás kdysi vyskytoval jen v moravské části státu, přesněji řečeno, v tocích patřících do povodí Dunaje nebo Odry. V povodí Labe, tedy prakticky na celém území Čech se nevyskytovala. Dnes se tu však vyskytuje na mnoha místech, protože sem byla vysazena (a je vysazována doposud).

Ostroretka stěhovavá obývá vody velké části Evropy – zhruba od francouzské řeky Seiny na západě po ruskou řeku Němen na východě. Chybí v Británii a Skandinávii, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově ji nahrazují jiné druhy ostroretek. Na Balkáně žije jen v některých řekách tekoucích do Černého a Egejského moře. Vyskytuje se i v severozápadním Turecku. V západní Evropě se rozšířila díky budování kanálů a průplavů, takže pronikla do většiny francouzských toků a do dolního toku Labe.

Jak už bylo výše uvedeno, na horním toku Labe (tj. na našem území) je ostroretka vysazována cíleně. Důvod vysazování je prostý. Ostroretka se živí z velké části řasovými nárosty, které seškrabuje z kamenů na dně svými typicky tvarovanými ústy. Ostatní druhy našich ryb využívají tuto potravu pouze okrajově a proto může být ostroretka druhem, který zvýší zarybnění našich řek, aniž by výraznou měrou konkurovala ostatním druhům ryb. Zatím se zdá, že ostroretka na místech svého vysazení nepůsobí větší potíže.

Své jméno dostala ostroretka podle specificky tvarovaných úst. Ta se nacházejí na spodní straně hlavy a vypadají jako příčná štěrbina zakončená spodním pyskem, který tvoří ostrou hranu. S její pomocí ostroretka seškrabuje z kamenů řasové porosty.

Hlava ostroretky je výrazně špičatá a vybíhá v jakýsi rypec. Do jisté míry se podobá rypci podoustve, ale postrádá bambulovité zakončení.

Ploutve jsou dobře vyvinuté s ostrým zakončením, hřbetní má tmavou barvu, ocasní je také tmavá, ale s načervenalým lemováním, ostatní ploutve jsou oranžové načervenalé. Boky jsou pokryté stříbrnými šupinami.

Na mnoha vodách, kde se vyskytovala, byla ostroretka velmi hojná a tvořila početná hejna. Protože její stavy postupně klesaly, byla vypracována metodika umělého výtěru. Porvé byla ostroretka na našem území uměle vytřena v roce 1968. Vysazováním se podařilo většinu populací stabilizovat a následně bylo možné rozšířit výskyt tohoto druhu na většínu území České republiky. V mělkých podhorských řekách je ostroretka nejpočetnějším rybím druhem a v minulosti byla hojně lovena a konzumována. Dnes už je jen oblíbenou sportovní rybou. Protože žije v hejnech, je možné se na její lov specializovat. Bere opatrně, takže je nutné používat jemné náčiní a na něm je velká ostroretka bojující v proudu i zajímavým soupeřem.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 8 – 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 10 – 11 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 15 – 17 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 9 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 57 – 64 šupin, nad postranní čárou je 8 – 9 a pod postranní čárou 5 – 6 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

dlouhé, ze stran mírně zploštělé tělo
stříbřité boky

krátká načervenalá řitní ploutev s ostrým zakončením
načervenalé břišní ploutve

typická spodní ústa s ostrou hranou

Výskyt v ČR

Vyskytuje se hlavně v řekách, vzácně i v přítokových oblatech údolních nádrží. Typickými lokalitami s výskytem ostroretky jsou nepříliš hluboké tažné úseky s kamenitým dnem od podhorských říček až do proudnějších podjezí nížinných řek. Dnes je ostroretka celkem běžná na mnoha místech v oblasti svého původního výskytu – tedy na Moravě. Početná hejna těchto ryb najdeme na horním a středním toku Moravy, v Bečvě, Jihlavě, Svratce a dalších řekách.

V Čechách byla vysazena do řady revírů a postupně se její stavy zvyšují. Z řek, kde se stabilně objevuje, je možné jmenovat Vltavu v Praze i v okolí Českých Budějovic, Berounku, Ohři a Labe.

Střední tok Moravy hostí slušná hejna krásných ostroretek.

Řeka Jihlava ostroretkám místy rovněž vyhovuje.

Do Vltavy v Českých Budějovicích a okolí byla ostroretka vysazena a celkem se jí tu daří.

Biologie

Ostroretka je typickým druhem mělkých podhorských řek lipanového a parmového pásma, ale dokáže žít i v proudnějších úsecích nížinných řek, v přítokových oblastech přehrad a někdy i v samotných nádržích (např. Orava). Občas se dají hejna ostroretek zastihnout i v klidné vodě nadjezí. Odchov mladších ročníků se úspěšně provádí dokonce na rybnících.

Ostroretka společenská ryba tvořící početná hejna zpravidla složená z ryb přibližně stejné velikosti. Hejna se pohybují v tažných úsecích s kamenitým dnem, kde nacházejí dostatek potravy v podobě řasových nárostů a drobných vodních živočichů. V létě můžeme snadno pozorovat střbrné záblesky „pasoucích se“ ostroretek i ve velmi mělkých proudech, v chladné části roku se přesouvají do hlubší tažné vody. Do nejmělčích úseků vplouvají obvykle za šera, ale zanechávají tu po sobě stopy, které jednoznačně svědčí o jejich přítomnosti. Na kamenech s řasovými porosty zůstávají po návštěvě ostroretčího hejna tmavé rýhy. Jsou to místa, kde ostroretky strhly svými zrohovatělými ústy řasový porost a odhalily holý kámen. Podle šířkky těchto rýh lze snadno odhadnout i velikost přítomných ryb. Velmi hrubě řečeno, na 10 cm délky ryby lze počítat 0,5 cm šířky zanechané stopy.

Přestože jsou řasy její hlavní potravou a ostroretka je schopna živit se prakticky pouze oškrabováním kamenů, ráda si přilepšuje i sběrem drobných vodních organismů. Proto na mnoha místech najdeme v její potravě také larvy pakomárů, jepic a chrostíků, někdy i rybí jikry nebo potěr. V žaludcích ostroretek bývá nalezen i detrit. Navíc si tyto ryby snadno zvykají na umělou potravu – například na krmení nabízené sportovními rybáři.

Pohlavně dospívají ostroretky ve stáří 4 – 7 roků v závislosti na tempu růstu a dosažené velikosti. Tření předchází migrace ryb do mělkých proudů, pod nimiž se shlukují v početná hejna. K výtěru dochází od konce března do května – nejčastěji v dubnu. Tak jako u jiných druhů ryb zde hraje klíčovou roli teplota vody.U ostroretky se obě pohlaví před samotným výtěrem oddělují. Zatímco samci se zdržují v prostoru trdliště už několik dní před připlutím samic, samice se hromadí v hlubší vodě pod trdlištěm a čekají na dozrání jiker. Samice, kterým jikry dozrály, vjíždějí na trdliště, kde se ke každé okamžitě přidá několik samců a za bouřlivého projíždění mělčinou dochází k vlastnímu tření. Samice potom znovu sestupuje níž a několikrát se vrací až do úplného vytření. Celé tření trvá na jedné lokalitě několik dní. Jikry jsou ukládány na holé kamenité dno v prudkém proudu často i mělčím než 20 cm. Vzhledem k velké početnosti třecích hejn jich může na dně ležet i viditelná vrstva. Takové množství snadno dostupné potravy láká další druhy ryb a třeba i divoké kachny. Dokonce i samy ostroretky někdy požírají vlastní jikry.

V době tření mají ostroretky tmavší a živější zbarvení.

Jiker není v porovnání s jinými druhy ryb nijak mnoho. Samice jich naklade v závislosti na své velikosti 1 000 – 65 000. Inkubace jiker trvá 15 až 30 dní a během této doby jim hrozí mnohá nebezpečí. Asi největší představuje prudký vzestup hladiny, během něhož začne proud přemisťovat sediment na dně. Jikry jsou pak odplaveny a zaneseny kalem.

V typických místech svého výskytu je ostroretka nenahraditelným, místy až dominujícím druhem. Tam, kde se vyskytuje hlavatka (hlavně na Slovensku), tvoří právě ostroretky podstatnou část její potravy. Na řece Oravě je nebo byla ostroretka z tohoto důvodu dokonce hájena. Zajímavé bude sledovat, jak se ostroretka aklimatizuje v českých řekách, kde není původní. Zatím jen na málo lokalitách tvoří typická početná hejna, ale postupně přibývá. Dík prozatím nevelké početnosti ostroretky na českých revírech rychle rostou a dávají tak rybářům šanci na skutečně trofejní úlovek.

Stáří a růst

Ostroretku je možné zařadit mezi středněvěké ryby. Zdá se, že žije výrazně déle než podoustev, která se jí v mnoha ohledech podobá. Věku 15 let se sice dožije jen malé procento ostroretek, ale celkem pravidelně se takové ryby objevují. Maximální zjištěné stáří na našem území bylo údajně 21 let.

Obě pohlaví rostou přibližně stejně rychle, ale samice mají objemnější trup a zejména před výtěrem jsou podstatně těžší. V dobrých podmínkách ostroretky bez potíží překračují délku 50 cm. Kusů kolem 55 cm už je velmi málo a ojediněle může tento druh překročit i hranici 60 cm.

Literatura uvádí jako největší zdokumentovanou ostroretku z našeho území rybu dlouhou 58 cm a vážící 2,8 kg. Objevují se ale zprávy i o větších úlovcích.

Tahle "ostrá" měla solidních 51 cm

Některé úlovky z našeho území

Délka	Hmotnost	Revír	Datum ulovení	Nástraha
60 cm	2.35 kg	Ohře 14	30.1. 2008	feeder
56.5 cm	2.35 kg	ÚN Mohelno	říjen 1994	nalezena zraněná
54 cm	2.20 kg	Olše 5P	5.9. 1999	kulička veky
53 cm	kg	Labe 4-5	28.1. 2008	žížala na feeder

Růst ostroretky na vybraných lokalitách:

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Dyje – rok 1960 (106 exemplářů)
Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
Celková délka (mm)	71	128	178	227	267	296	332	361	389	412

Svratka pod ÚN Vír – rok 1968 (112 exemplářů)
Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
Celková délka (mm)	72	126	177	221	260	290	320	348	371	383

Tabulky ukazují růst dvou odlišných populací. Je jasně vidět, že ryby z menších a chladnějších řek rostou pomaleji. Proto lze do budoucna očekávat úlovky trofejních ryb na řekách typu Vltavy nebo Labe. Z pražské Vltavy pochází nepublikovaný úlovek ostroretky dlouhé 63 cm.

Sportovní rybolov

Ostroretka je druhem, který je možné lovit po velkou část roku s výjimkou nejchladnější části roku. Nejdůležitější je vždy objevení hejna těchto ryb, což lze v létě provést vizuálně podle záblesků krmících se ostroretek.

Pokud ostroretky nejsou vidět, nezbývá než zkoušet různá místa a měnit stanoviště. Protože hejna svá oblíbená stanoviště příliš nemění, vyplatí se opravdu obeznat si ty nejlepší „parkety“.

Nejúspěšnějšími technikami pro lov této ryby jsou bezesporu plavaná a položená. Ostroretka velmi dobře reaguje na krmení a nechá se stáhnout na zakrmené místo ve velkém počtu.

V mělčí čisté vodě se dá ostroretka lovit i muškařením (na nymfy) a někdy se nechá vyprovokovat i k útoku na drobné vláčecí nástrahy.

Možný výběr náčiní pro lov ostroretky:

Plavaná

Libovolný plavačkový prut – matchový, bolonézka, dělička, bič nebo delší teleskop – výběr závisí spíše na podmínkách v místě lovu a možnostech či osobních preferencích rybáře.

Návazec - 0,08 - 0,16 mm, pokud možno co nejtenčí – silnější hlavně v silných proudech, místech s výsketem parmy apod.

Nástraha - bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, řasy, houska, oplatek, kroupy, různá těsta apod.

Položená

Prut delší a lehký – bez velkých nároků, pro lov s čihátky stačí i běžné teleskopické pruty, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut. Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 - 0,16 mm. Slabší průměry hlavně při zimním feederování, silnější při lovu s klasickými pruty, v proudech a místech s výskytem jiných druhů ryb.Nástrahy - bílí červi, hnojáčci, houska, různá těsta, kroupy, kukuřice z plechovky – podobně jako při lovu na plavanou.

Muškaření

Jemný delší prut pro lov na nymfu - AFTMA v rozmezí 3 - 5.

Návazce 0,12 - 0,18 mm.

Menší tmavší nymfy vedené pomalu v blízkosti dna, občas je dobré je jemně oživovat.

Přívlač

Cílený lov nemá na většině revírů smysl, ale v některých případeh atakují ostroretky miniaturní wobblírky nebo zabírají na drobné twistříky apod. Existují ale mělčí hladovější vody s početnějšími populacemi ostroretek, kde jsou záběry na přívlač relativně časté a je možno chytit i několik kusů za vycházku.