smartCHYTEJ
Atlas ryb: Jeseter ruský Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Jeseter ruský

Jeseter ruský

  • latinsky: Acipenser gueldenstaedti
  • slovensky: Jeseter ruský
  • anglicky: Russian sturgeon
  • německy: Waxdick
  • Původní na dolním toku Moravy, dnes u nás žijí pouze vysazené ryby
  • Hájen od 16.3. do 15.6.
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněn

Jeseter ruský

Acipenser gueldenstaedti (Brandt, 1833)

Jeseter-rusky.jpg

Jesetera ruského znají dnes naši rybáři jako vzhledově nesmírně atraktivní rybu lovenou občas na některých komerčních revírech. Tím spíše překvapí, že do jisté míry se jedná o naši původní rybu.

Tento druh je totiž jedním ze druhů jeseterů, které v minulosti pronikaly až na naše území během svých migrací z hlavního toku Dunaje – k nám konkrétně vytahovali jeseteři ruští do dolní Moravy.

Až do 30. let 20. století tyto ryby ojediněle vystupovaly proti proudu Moravy až k Suchohradu (35 km nad ústím do Dunaje) a tyto tahy ustaly až po 2. sv. válce. Většinou se ale jednalo o malé jedince max. do 7 kg.

Ve slovenském úseku Dunaje se tento druh dodnes ojediněle vyskytuje, ale je velmi vzácný, zatímco na dolním toku, zejména v oblasti pod Železnými vraty, je ještě relativně hojný – pokud se to ovšem vůbec dá o některém druhu jesetera prohlásit.

Nedostatek fotodokumentace v minulých letech vedl k tomu, že většina našich rybářů měla potíže s identifikací tohoto druhu. Zvláště zavádějící bylo publikování fotografií mladých 1 – 2 letých ryb z umělých chovů. Teprve fotografie úlovků ze soukromých revírů jasně ukázaly, že vzhledově je tento druh naprosto typický a jen obtížně zaměnitelný s kterýmkoli jiným.

Už na první pohled si všimnete, že tento druh má extrémně krátkou a širokou hlavu s vysokým čelem, veliké dobře viditelné štítky a vysoce kontrastní zbarvení. To je mimo jiné dáno tím, že štítky jsou veliké a světlé, takže jsou na tmavší barvě boků velice nápadné, zatímco u podobně velkého jesetera sibiřského, chovaného často ve stejných vodách, štítky splývají s barvou těla.

 

Jeseter ruský 11-9-2011d.jpgDo určité míry má tento druh i charakteristickou siluetu – tělo začíná mohutnou hlavou a za ní se plynule kónicky zeštíhluje až k ocasnímu násadci. V porovnání s jeseterem sibiřským působí tyto ryby až podvyživeným dojmem a je docela dobře možné, že v podmínkách přerybněných komerčních nádrží opravdu nejsou schopny uživit se tak dobře jako jejich sibiřský příbuzný.

Při určování jeseterů ruských z přírodních populací ale stejně existují určité problémy - jednak kvůli značné vnitrodruhové variabilitě a dále kvůli existenci tažné a netažné formy, přičemž tažná forma se sama rozpadá na ryby táhnoucí ke tření zjara a na podzim, mezi nimiž existují viditelné rozdíly. Navíc se jeseter ruský kříží s dalšími druhy jeseterů. Pokud jsem se ale setkal s úlovky dostatečně vzrostlých jeseterů ruských z komerčních vod, dal se tento druh vždy bez problémů odlišit.

Jeseter ruský patří k velkým druhům jeseterů – překračuje délku 2 m a hmotnost 100 kg, ve slovenském úseku Dunaje se ale posledních v 100 letech jen zřídka ulovily kusy nad 20 kg, ačkoli dříve tu byly přítomny i podstatně větší exempláře. Ještě kolem roku 1900 je zmínka o rybách vážících 80 – 90 kg.

Celkově je jeseter ruský hospodářsky významným druhem loveným pro maso i jikry (kaviár), jeho stavy však stále klesají a i když je o něco hojnější než jiné druhy velkých jeseterovitých ryb, na mnoha místech musí být chráněn. U nás neexistují přírodní populace, takže zákonná ochrana tohoto druhu není třeba.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 27 – 48 měkkých paprsků, řitní ploutev 18 – 29 měkkých paprsků.

Na hřbetě je 8 – 16 štítků, na bocích je v řadě 24 – 44 štítků a břišních štítků je v jedné řadě 6 – 13.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu – znaky typické pro všechny jesetery

  • špičatá hlava s ostrým chrupavčitým rypcem
  • spodní trubicovitá ústa a před nimi 4 dolů visící vousky
  • chybí šupiny, boky jsou holé s jednou řadou kostěných štítků na zádech, druhou zhruba na úrovni postranní čáry a třetí u břicha
  • zvláštní typ asymetrické ocasní ploutve, kde páteř pokračuje do horního laloku

Rozdíly proti jiným jeseterům, zvláště malému a sibiřskému

  • štítky v boční řadě jsou velké, světlé a nápadně kontrastují s tmavou barvou těla
  • rypec je oproti jiným jeseterům krátký a široký, hlava mohutná, krátká a s vysokým čelem
  • Jeseter-rusky-1.jpg

     

  • u většiny jedinců je tělo nejmohutnější těsně za hlavou a plynule se zužuje směrem dozadu
  • oproti jeseteru malému je celkově větší  - běžně překračuje délku 1 m
  • Jeseter ruský 11-9-2011k.jpg

Výskyt v ČR

Teoreticky dolní tok Moravy, reálně se s ním ale můžeme daleko častěji setkat na komerčních revírech, kde je obvykle vysazován společně s jeseterem sibiřským.

Biologie

Jeseter ruský 11-9-2011n.jpgJeseter ruský vytváří dvě formy – tažnou a netažnou, která se celý život zdržuje v hlavním korytě velkých nížinných řek. Slovenský úsek Dunaje v minulosti pravděpodobně obývala zejména netažná forma a někteří jedinci odtud migrovali až na naše území. Tažná forma dorůstající podstatně větších rozměrů obývá pobřežní oblasti moře, zejména pak místa s brakickou vodou a k výtěru táhne proti proudu řek. Mladí jeseteři postupně sestupují s proudem do moře, ale než k tomu dojde, stráví v řece 1 – 3 roky. Mezitím se vyskytují v určitých úsecích v početných hejnech, která tvoří spolu s mladými jedinci dalších druhů jeseterů.

Potravu tvoří jako u většiny jeseterů drobné organismy dna a ojediněle zvláště v mládí některé planktonní organismy. Potrava se liší na moři a v řece, což je ale dáno výrazně jinou potravní nabídkou v obou prostředích. V moři tvoří potravu jeseterů hlavně měkkýší, krabi a některé druhy ryb žijící při dně, v řekách mají významnější podíl larvy vodního hmyzu. Během tahu údajně jeseteři potravu nepřijímají.

Pohlavně dospívá tento druh velmi pozdě – samci ve věku 8 – 12 let, samice ve věku 13 – 15 let. Ke třecí migraci do řek dochází dvakrát v roce – menší jarní rasa vytahuje do Dunaje v únoru a květnu, podzimní rasa, která je větší, ale méně početná, táhne do Dunaje v srpnu až listopadu, někdy i později. V současnosti je největší dunajské trdliště tohoto druhu pod přehradou Železná vrata. Tření probíhá v proudnici nad kamenitým dnem. Jeseteři ruští se netřou každoročně, samci se tření účastní s odstupem 2 – 3 let, u samic je tento interval ještě větší a to 4 – 6 let. Množství jiker je pak ale úctyhodné a tvoří značnou část hmotnosti jikernačky.

U jeseterů netažné formy se předpokládá, že vytvářejí určité lokální populace, které mají samostatná trdliště. O jednom se předpokládalo, že by mohlo ležet ve slovenském úseku Dunaje.

Maximální počet jiker je u tohoto druhu těžké odhadnout, protože exempláře rekordních velikostí dnes prakticky neexistují, u jikernaček tažné formy o hmotnosti 15 – 40 kg se množství jiker pohybovalo mezi 140 – 300 000.

V současnosti se areál výskytu jesetera ruského oproti dřívějšku výrazně zmenšil. Na Dunaji je hojnější na dolním toku, výše se vyskytuje jen ojediněle. Se zlepšením kvality vody v řece a díky omezení lovu je jistá naděje, že se jeho stavy začnou pomalu zvedat. Bylo by to dobře, protože velké druhy jeseterů měly ve velkých řekách své nezastupitelné místo a tento druh se dříve v Dunaji a některých jeho přítocích pravidelně vyskytoval.

Stáří a růst

Všechny velké druhy jeseterů se dožívají vysokého věku a většinu života stále rostou. Jeseter ruský není výjimkou a byl u něj doložen věk až 48 let, což určitě není maximum. Je více než pravděpodobné, že v minulosti se vyskytovaly i starší exempláře. Růst je relativně plynulý po celou dobu života, i když nejrychlejší je samozřejmě v prvních letech, kdy se organismus ryby nezatěžuje tvorbou pohlavních produktů. Pokud žije dostatečně dlouho, překračuje tento druh běžně hranici 2 m, přičemž jeho absolutní růstové možnosti zůstanou stejně jako u jiných velkých dlouhověkých ryb otázkou spekulací. Důvod je prostý – v současné době velkým druhům jeseterů většinou vůbec není umožněno maximálních rozměrů dorůst.

Netažná forma žijící dodnes ve slovenském úseku Dunaje dosahuje menších rozměrů a zřejmě jen ojediněle přesahuje hmotnost 20 kg.

Na komerčních revírech se dnes prozatím loví kusy zhruba do délky 140 cm a váhy kolem 15 kg.

 

Růst jesetera ruského na dolním toku Dunaje

(celková délka – průměrné hodnoty)

Rumunsko1966 (samice)

Věk (roky) 5 10 20
Celková délka (mm) 640 980 1280

Rumunsko1966 (samci)

Věk (roky) 5 10 20
Celková délka (mm) 766 1020 1210

Sportovní rybolov

Nejběžnějším způsobem lovu jeseterů včetně tohoto druhu je lov na položenou s živočišnou nástrahou na velkém háčku. Pro lov velkých jedinců se používají sumcové nebo mořské pruty osazené multiplikátory. U nás ani na slovenském úseku Dunaje to ale nemá smysl.

Menší jedince netažné formy je možno ulovit na položenou (včetně feederu) na žížaly, larvy hmyzu či mrtvé rybky. To platí i pro lov jeseterů na komerčních sportovních revírech, kde se ale mnohem častěji setkáte spíš s jeseterem sibiřským, který se navíc zdá být při hledání potravy aktivnější a v úlovcích převažuje.

Kromě výše uvedených nástrah jsou na „soukromácích“ pro lov jeseterů často používány i pelety a boilies na masové bázi. Jeseteři ale často zabírají také na nástrahy určené kaprovitým rybám včetně rostlinných nástrah, zvláště pokud se jimi dlouhodobě vnadí. Tento druh rozhodně není v tomto ohledu výjimkou.

Náčiní by mělo odpovídat úlovku o hmotnosti v rozmezí 5 – 15 kg a žádné jiné zvláštní nároky se na něj nekladou.

Volně žijící jeseteři se velkou část roku drží v proudnici, což jejich lov znesnadňuje. Proto je velmi důležitá buď volba místa nebo možnost praktikovat lov z lodě. Jako náčiní pro lov ze břehu by mohly vyhovovat kaprové nebo těžké feederové pruty.

Vzhledem k vzácnosti a ochraně tohoto druhu na Slovensku nelze záměrný lov v tamních vodách doporučit. V úvahu by mohla připadat např. oblast dunajské delty.

Jeseter ruský - fotografie

th-Jeseter ruský 11-9-2011n.jpgth-Jeseter ruský 11-9-2011k.jpgth-Jeseter-rusky-1.jpgth-Jeseter ruský 11-9-2011d.jpgth-Jeseter-rusky.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.


Novinky CORMORAN