Chytej.cz
Nastrahy.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Hrouzek běloploutvý Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Hrouzek běloploutvý

Hrouzek běloploutvý

  • latinsky: Romanogobio albipinnatus
  • slovensky: Hrúz bieloplutvý
  • anglicky: Whitefinned Gudgeon
  • německy: Weissflossiger Gründling
  • Původní druh - j. Morava a hlavní tok Labe
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněn

Hrouzek běloploutvý

Romanogobio albipinnatus (Lukasch, 1933)

hrouz-belopl.jpg

Hrouzek běloploutvý je jedním z donedávna tří druhů hrouzků uváděných z našeho území. V posledních letech, zejména díky genetickým analýzám, došlo ale k překvapivým objevům u mnoha druhů našich drobnějších ryb. Kromě skupiny sekavcovitých jsou to právě hrouzci, jejichž taxonomie a systematika doznala značných změn.

 

První zásadní změnou bylo zjištění, že rozdíly mezi hrouzkem obecným a ostatními našimi hrouzky přesahují rámec jednoho rodu, takže se původní rod Gobio, kam patřili všichni naši hrouzci, rozštěpil na rody Gobio a Romanogobio. U toho ovšem nezůstalo. Skutečnost, že není lehké se bez genetických technik mezi evropskými druhy hrouzků orientovat, dokládá i rok vědeckého popsání hrouzka běloploutvého (1933) a  fakt, že na našem území byl zprvu pokládán za křížence ostatních druhů.Trvalo to jen ale nějakých 70 let a zjistilo se, že rybky, které na našem území pokládáme za druh Romanogobio albipinnatus, patří pravděpodobně ke dvěma odlišným druhům a ani jeden se s původně popsaným Romanogobio albipinnatus neshoduje. Dlouhou dobu byl hrouzek dlouhoploutvý znám jen z moravských řek. Tyto ryby podle posledních výzkumů patří k druhu Romanogobio vladykovi.

V letech 2003 a 2005 byl ale hrouzek běloploutvý objeven na několika místech v Labi. Kromě překvapení nad výskytem tohoto druhu mimo dunajské povodí, čekal na odborníky ještě jeden objev. Zdánlivě totožné rybky po podrobném prozkoumání nepatřily ke stejnému druhu jako moravské populace. V současnosti se vědci přiklánějí, že v Labi žije druh popsaný jako Romanogobio belingi.

Prozatím je až do úplného vyřešení celé problematiky ponecháno oběma druhům společné české jméno hrouzek běloploutvý.

Celkové rozšíření hrouzka běloploutvého, tak jak byl donedávna registrován, sahá od našeho území až do povodí Volhy. Po rozpadu tohoto druhu bude třeba jejich výskyt upřesnit.Jak už bylo výše řečeno, všichni hrouzci jsou si velmi podobní a morfologické rozdíly patrné okem postačily v minulosti k odlišení tří druhů obývajících naše území, zatímco dnes se zdá, že je jich celkem asi osm.

Protože údaje o populaci z Labe ještě neopustily stánky vědeckých prací a nedostaly se do běžně dostupné literatury, budou se veškeré další informace v textu týkat populací hrouzka běloploutvého obývajících řeky jižní Moravy. Hrouzek běloploutvý je menší a štíhlejší než hrouzek obecný, ale o poznání robustnější než hrouzek Kesslerův. Vousky jsou delší než u hrouzka obecného a dosahují na úroveň zadního okraje oka. Jak napovídá druhové jméno, má hrouzek běloploutvý ze všech hrouzků nejsvětlejší ploutve, které jsou téměř beze skvrn. Pouze na hřbetní bývá patrných několik skvrnek a na ocasní skvrny tvoří jediný tmavý pruh kopírující její zadní okraj. Hrdlo je u tohoto druhu  holé bez šupin.

Hrouzek-beloploutvy-a.jpg

Jen bělavé ploutve a dlouhé vousky (špička jednoho vyčnívá vlevo za bílými červy) naznačují, že se opravdu jedná o hrouzka běloploutvého.

 

Na jižní Moravě není hrouzek běloploutvý nijak zvlášť vzácný, místy dokonce početně převažuje nad hrouzkem obecným. Chráněn není, přesto je ale v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „zranitelný“.

Hospodářský význam v podstatě nemá, kromě toho, že je potravou dravých ryb a občas používán jako nástražní rybka.

 

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a  6 – 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 - 3 tvrdé a 5 – 6 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 1 tvrdý a 7 – 8 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 40 – 42 šupin.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • podobný hrouzku obecnému, ale menší a štíhlejší
  • v porovnání s příbuznými druhy světlejší ploutve (opravdu je "běloploutvý")
  • vousky dosahují na úroveň zadního okraje oka
  • skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí jednu hůře viditelnou čáru
  • Hrouzek-beloploutvy-ocas.jpg

     

  • hřbetní ploutev má zpravidla 7 větvených paprsků, u hrouzka Kesslerova 8 (někdy i 9)
  • hrdlo je holé bez šupin

Výskyt v ČR

Hlavní oblast výskytu na našem území tvoří řeky jižní Moravy. Nejhojnější je přímo na dolním toku Moravy a v některých jejích přítocích, v Dyji, Jihlavě a jejím přítoku Rokytné. Místy je poměrně hojný.

Další populace prozatím řazené k tomuto druhu obývají dolní tok Labe (zhruba od soutoku s Jizerou až k hranici).

Morava-hodonin-hrouzek-beloploutvy.jpg

Morava v Hodoníně - úsek s výskytem hrouzka běloploutvého

 

Biologie

Hrouzek-beloploutvy-b.jpg

Hrouzek běloploutvý preferuje podobně jako ostatní druhy hrouzků tekoucí vody, kde žije v blízkosti dna. Každý z našich druhů hrouzků má ale výrazně odlišné nároky na stanoviště. Tento druh dává přednost teplejším vodám nižších poloh, v nichž si vybírá hlubší úseky s pomalejším proudem. Pokud žije na jedné lokalitě s příbuznými druhy, obvykle si každý z druhů vybírá jiné stanoviště lišící se silou proudu a charakterem dna (zejména hrubostí substrátu).

 

Potravou hrouzka běloploutvého jsou hlavně drobní vodní živočichové (larvy hmyzu, nítěnky, drobní korýši apod.) a rozsivky, které hledá na dně.

O rozmnožování se ví málo, údaje z našeho území nejsou dostupné, v Rumunsku se tře v květnu a červnu.

Na místech společného výskytu se může křížit s dalšími druhy hrouzků.

Tento druh horuzka doplňuje nebo nahrazuje hrouzka obecného v pomalu tekoucích nížinných řekách. Místy je poměrně početný a je složkou potravy dravých ryb.

Stáří a růst

Hrouzek běloploutvý je menší než hrouzek obecný. Obvyklá velikost je do 12 cm, maximální délka je dle literatury 17 cm.

Údaje o růstu i stáří nejsou běžně dostupné nejen z našeho území, ale ani ze sousedních států. Dá se ale předpokládat jistá shoda s hrouzkem obecným. V takovém případě maximální věk zřejmě nepřekročí 5 let a růst bude ještě o něco pomalejší než u hrouzka obecného.

Sportovní rybolov

Na většině našeho území není možnost tento druh lovit, ve vodách jižní Moravy by nemělo být těžké ulovit hrouzka běloploutvého na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna ať už na plavanou nebo na položenou či feeder. Ryby na snímcích doprovázejících tento článek byly vesměs uloveny právě na feeder na hlavním toku Moravy.

Kromě možnosti ulovení na prut existuje i šance na ulovení hrouzka běloploutvého do čeřínku, i když tento druh obývá spíše hlubší partie řeky.

Hrouzek běloploutvý - fotografie

th-Hrouzek-beloploutvy-ocas.jpgth-hrouz-belopl.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.


AKCE ADLER