Chytej.cz
Nástrahy.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Bolen dravý Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Bolen dravý

Bolen dravý

  • latinsky: Aspius aspius
  • slovensky: Boleň dravý
  • anglicky: Asp
  • německy: Rapfen
  • Původní druh na celém našem území
  • Hájen od 1.1. do 15.6.
  • Minimální lovná délka: 40 cm
  • Není chráněn

Bolen dravý

Aspius aspius (Linnaeus, 1758)

Bolen-60cm-dyje.jpg

Bolen dravý je jediný náš vysloveně dravý zástupce kaprovitých ryb. Původně se jednalo a typický druh středních toků našich řek (zejména parmového pásma), kde se nejčastěji vyskytoval v proudných úsecích. Vyskytoval se i v klidných vodách cejnového pásma. Po vzniku mnoha umělých stojatých vod jako jsou údolní nádrže, pískovny a podobně v nich bolen prokázal svou přizpůsobivost a dnes naši největší boleni pocházejí právě z těchto revírů. V době budování socialistického průmyslu dosáhlo znečištění řek takové úrovně, že bolen z nich na mnoha místech zcela vymizel a jinde byl vzácný. Se zlepšením čistoty vod a díky vysazování ročků z umělého odchovu se stavy bolena opět zvedají, takže je na mnoha lokalitách běžnou rybou a místy se hovoří i o přemnožení.

Bolen žije v řekách ústících do Severního, Baltského, Černého a Kaspického moře. Nejzápadněji se vyskytuje v povodí Labe, na východě se s ním setkáme až v deltě Volhy a přítocích Aralského jezera. Žije i na jihu Skandinávie a v Turecku.

Bolen-67cm-a.jpg

Vzhledově je vzrostlý bolen velmi typickou rybou, mladší ročníky se snad při jisté dávce nepozornosti dají zaměnit s jinými druhy „bílých“ ryb. Co na bolenovi vždy upoutá, jsou jeho prostorná  ústa. Mají horní postavení a spodní čelist vybíhá v hrbol, který zapadá do prolákliny v horní čelisti. Jedná se o typický znak tohoto druhu, který už sám o sobě stačí k jeho přesnému rozpoznání.

Tlama bolena postrádá zuby, ale jako všechny kaprovité ryby má zuby požerákové za posledním žaberním obloukem. Jsou sice relativně velké, ale překvapivě tenké a celkově jemnější než požerákové zuby většiny ostatních srovnatelně velkých kaprovitých ryb.

Tělo bolena je protáhlé, u mladších ryb stříbrné, ve starším věku často šedavé až šedožluté. Šupiny jsou středně velké. Ploutve bývají obvykle šedavé až tmavé, ovšem u některých mladších ryb mohou být na spodku těla žlutavé až naoranžovělé.

U velkých starých kusů už se s tím nesetkáme.

 

Bolen-67cm.jpg

Bolen je pro řadu sportovních rybářů vysoce atraktivní rybou. Zejména ho mají v oblibě ti vyznavači přívlače a muškaření, kteří ho loví pro vzrušující zážitek z lovu a nevadí jim nižší kvalita jeho masa (ve srovnání s jinými dravci). Někteří rybáři mu vyčítají, že díky své pohyblivosti a schopnosti efektivně lovit dokáže na lokalitách, kde se přemnoží, konkurovat ostatním dravým rybám a částečně potlačit jejich stavy. Problém ale je, že do značné míry mu v tom napomáhají právě sami sportovní rybáři, kteří ostatní dravce loví snáze a raději než opatrného, pohyblivého a kuchyňsky nepříliš zajímavého bolena.

Bolen-luznice.jpg

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a  7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 11 – 15 měkkých větvených paprsků, v prsní ploutvi je 1 tvrdý a 13 – 18 měkkých větvených paprsků a v břišní ploutvi jsou 2 tvrdé a 8 – 9 měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 63 – 78 šupin (obvykle 66 – 72), nad čárou je 10 – 12 řad šupin a pod ní 6 – 8 řad šupin.

Požerákové zuby jsou vysoké a tenké, porovnání s jimými kaprovitými rybami velmi subtilní. POkud jde o stavbu, jsou dvouřadé a většinou mají vzorec 3.5 – 5.3 (vnější řada 3, vnitřní 5 zubů a protější strana totéž).

Bolen-pozeraky.jpg

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • protáhlé mírně zploštělé tělo
  • stříbrné zbarvení boků ve stylu „bílá ryba“
  • Bolen-57cm-a.jpg

     

  • tmavé ostře zašpičatělé ploutve, u mladších kusů mohou být ploutve na spodku těla naoranžovělé
  • Bolen-dyje.jpg

     

  • hřbetní a řitní ploutev jsou mírně vykrojené
  • extrémně velká tlama s horním postavením
  • dolní čelist končí hrbolem zapadajícím do horní čelisti
  • Bolen-luznice-a.jpg

Výskyt v ČR

Bolen se vyskytuje na velké části našeho území. Místy je poměrně hojný, zejména proto, že je zasažen rybářským tlakem méně než ostatní dravci. Najdeme ho v parmovém a cejnovém pásmu našich řek, zejména těch větších. Hodně velkých bolenů žije také údolních nádržích a větších tůních nebo pískovnách. Hojně se bolen vyskytuje například v řekách jižní Moravy, na Labi  nebo ve všech velkých přehradách Vltavské kaskády.

Bolen-lov.jpg

Typickým místem výskytu bolenů jsou proudné řeky, kde v letních měsících vytahují pod jezy.

 

Bolen-dyje.jpg

Mělké proudné části regulovaných moravských řek bolenům vysloveně svědčí.

 

Vltava-nad-tynem-bolen.jpg

Vltava nad Týnem nad Vltavou je také dobrá bolenová voda.

 

Biologie

Bolen je velmi přizpůsobivou rybou schopnou žít v tekoucích i stojatých vodách. Typickými lokalitami jeho výskytu jsou ale hlavně řeky parmového pásma. V pomalejších tocích cejnového pásma má v létě tendenci vytahovat do podjezí. Bez velkých potíží prosperuje i na větších stojatých vodách, z nichž se ale snaží alespoň v době výtěru vyjíždět do přítoků.

Doménou bolenů je otevřená voda, v níž se pohybují ve sloupci, zpravidla blízko hladiny. Během roku se mohou přesouvat do poudnější nebo naopak klidnější vody. Zimu tráví v hlubších místech u dna. Na stojatých vodách se boleni většinou zdržují dál od břehu. Do jeho blízkosti přijíždějí jen lovit a to zdaleka ne vždy a všichni.

Bolen-44cm-orlik.jpg

Mladší boleni se rádi zdržují v hejnech, starší ročníky už jen občas a největší jedinci se ve většině případů chovají samotářsky. Hodně záleží na celkovém počtu ryb v lokalitě – na přehradě se mnohdy ještě kusy kolem 60 – 70 cm pohybují a loví společně, zatímco na menší řece už budou ryby této velikosti spíše jednotlivě roztroušeny a není jich zpravidla mnoho. Během sezóny ale často dochází k nahromadění bolenů všech velikostí na malém prostoru - ať už zjara na trdlištích, v létě pod jezy a peřejemi nebo v zátokách přehrad bohatých na potěr.

 

Bolen má specifickou strategii lovu odlišnou od ostatních našich dravců. Kořist loví aktivně – vyhledává ji a pronásleduje. Protože je neustále v pohybu, spotřebuje na kilogram přírůstku daleko více potravy než například ze zálohy lovící štika. Logickým důsledkem této skutečnosti je pak to, že při hygienických testech vykazuje jeho maso vůbec nejvyšší obsah škodlivin ze všech našich ryb.

Lovící boleny zastihneme hlavně v letním období, kdy menší skupiny nebo i osamocené exempláře projíždějí těsně pod hladinou a podnikají hlučné nájezdy na hejna potěru nebo ouklejí.

Útok bolena je prudký, obvykle provázený vlnou, šplouchancem a tělíčky vyskakujících rybek. Tělo dravce se přitom často objevuje až na hladině. V jiném případě bolen pronásleduje vyhlédnutou rybku a pokouší se ji nasát do tlamy, což bývá provázeno hlasitými zvuky, zatímco rybka nezřídka poletuje vzduchem.

Bolen-56cm.jpg

Stejně tvrdé jako útoky na přirozenou kořist jsou i záběry bolena na umělé nástrahy

 

Často se diskutuje o tom, jak smysl vlastně má bolenův efektní vpád do hejna rybek. Existují názory, že se snaží rozptýlit a dezorientovat hejno a v nastalém zmatku si vyhlédnout vhodnou oběť. Další teorie tvrdí, že jde o snahu omráčit některou z rybek úderem ocasu. V naprosté většině útoků tomu tak rozhodně není, ale v některých případech se to zcela vyloučit nedá.

Občas se dají i velcí boleni zastihnout při poněkud netypickém lovu, kdy ve skupinách najíždějí do hustých hejn potěru a nabírají ho do tlamy po několika kusech najednou. Neprovádějí přitom své typické nájezdy, ale buď jen projíždějí vodou nebo se vyhupují jako delfíni.

Na řekách lze někdy pozorovat, že lovící ryba projíždí určitou trasu. Na údolních nádržích zase boleni často loví v blízkosti břehu a na svých projížďkách nezřídka kopírují v určité vzdálenosti jeho linii.Potrava bolena se mění během života od planktonu přes bezobratlé až v ní nakonec převládnou drobnější rybky doplňované suchozemským hmyzem, případně dalšími vodními organismy. Přesto si bolen jako kaprovitá ryba uchovává určitou míru všežravosti. Dokladem mohou být mimo jiné i časté úlovky na kusy pečiva z hladiny.

Bolen pohlavně dospívá ve věku 4 až 5 let, samci zpravidla o rok dříve než samice. Výtěr obvykle probíhá v dubnu až květnu. Pokud je chladné jaro, může se posunout až do června. Boleni si ke tření vybírají mělké proudy s kamenitým dnem, kde se třou v menších skupinkách – často jen jedna samice a jeden až dva samci. Část ryb z přehrad migruje kvůli tření do přítoků. Nemusí to ale být všechny. Na stojaté vodě se bolen bez velkých problémů dokáže vytřít na písčité či kamenité dno, případně na potopené větve. Jikernačka klade  v závislosti na svých rozměrech 50 000 – 450 000 jiker, největší kusy možná ještě o něco víc. Vývoj jikry trvá při obvyklé teplotě vody asi 6 dní.

Bolen je ve vodách, kde se vyskytuje, významným a velice schopným predátorem. Specializuje se na lov rybek v místech, kde ostatní dravci loví méně často (proudy, oblast hladiny), ale v případě, že se více rozmnoží, dokáže jim významně konkurovat.

Stáří a růst

Růst každého dravce je velice proměnlivý a závisí na množství potravy. Bolena není v tomto ohledu výjimkou. V optimálních podmínkách roste překvapivě rychle a může ve 3. roce života překročit hranici 40 cm. Jinde je jeho růst podstatně pomalejší a například na menších říčkách s nedostatkem potravy roste jen o málo rychleji než jelec tloušť.

Bolinek.jpg

Dvouletí boleni jsou na některých vodách velmi hojní a vrhají se na veškerou dostupnou potravu

 

Bolen-60cm-otava.jpg

Velcí boleni obvykle vyrůstají na rozlehlých vodách s početnými hejny ouklejí. Takovými vodami jsou velké řeky jako je Morava či Labe a samozřejmě údolní nádrže. Ve všech takových vodách bolen bez potíží překračuje délku 80 cm a hmotnost 5 – 6 kg. Může dorůst ještě větších rozměrů. Asi rekordní bolen pocházející z našeho území byl zřejmě uloven v pražském úseku Vltavy v roce 1916. Měřil více než metr a vážil 14,2 kg.

 

I když v historii sportovního rybaření u nás nebyl úlovek bolena přes 1 m déky oficiálně evidován, existují zprávy o tom, že několik takových kusů chyceno bylo. Bolen se nedožívá zvlášť vysokého věku – maximum udávané z našich vod je 13 let. Velmi pravděpodobně ale může žít i déle, protože materiál z největších jedinců se obvykle do rukou odborníků nedostane.

 

Některé úlovky bolena z našeho území

 

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
92 cm 7,46 kg ÚN Vír 1981 ?
87 cm 7,85 kg ÚN Slapy 19.9. 2006 přívlač
83 cm 6,30 kg Ohře 18 18.6. 1999 wobbler

Růst bolena na vodárenské nádrži Švihov

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

 

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Celková délka (mm) 84 187 305 380 452 491 552 594 595 651

Sportovní rybolov

Bolen je velmi pohyblivá ryba, která se během lovu neustále přesouvá. V létě se boleni zdržují u hladiny a útočí do rybek v její blízkosti. V chladnější části roku se zdržují poblíž dna a jsou mnohem méně nápadní a hůře ulovitelní. Boleni bývají opatrní a velmi dobře vidí, takže jejich ulovení vyžaduje od rybáře nenápadnost, jemné náčiní a dokonalou prezentaci nástrah. Zejména to platí pro lov na stojatých vodách. Dostat velkého bolena v čisté stojaté vodě je často velmi obtížné a mnohdy pomůže jen náhoda. Snáze se tito dravci loví v proudných úsecích pod jezy, kde si nemohou nástrahy tak dobře prohlédnout.

Bolen-na-propa.jpg

Specialitou bolenové přívlače je lov na hladinové nástrahy

 

Mladší kusy nezapřou svou příslušnost ke kaprovitým rybám. Velkou část jejich potravy tvoří hmyz  a snadno se nechají zlákat i na rostlinné nástrahy, z nichž jednoznačně nejběžnější a asi i nejúspěšnější je houska plovoucí na hladině.

Je to sice nedůstojné dravé ryby, ale pohled na vlnu, která několikrát obkrouží nahozené pečivo, načež zvolna odplouvá, aby se po pár metrech obrátila a zaútočila na nástrahu stylem „velký bílý“, rozhodně stojí za to.

Bolena je možné lovit širokou škálou technik. Kromě nástrahy plovoucí na hladině je možné použít klasickou plavanou i položenou (v mělkých místech, kde boleni loví). Velmi speciálním způsobem lovu je chytání mladších ročníků bolenů při opakovaných náhozech feederových montáží s krmítkem. Boleni po čase najíždějí do oblasti dopadů, pokoušejí se lovit přilákané rybky i částice krmení vyplavené z krmítka a seberou i nástrahu na háčku. Vzápětí jsou obvykle vahou krmítka propadajícího ke dnu zachyceni. Dokáží se sice háčku rychle zbavit, ale pokud si rybář uvědomuje, co se děje a včas zasekává, dokáže při běžném lovu bílé ryby ulovit za vycházku navíc i několik bolenů obvykle do 50 cm.

Vzhledem k tomu, že jde o dravou rybu, budou ale vždy nejsportovnějšími technikami lovu bolena ty, které využívají umělé nástrahy - jmenovitě přívlač a muškaření. Oproti lovu jiných dravců je lov bolena poměrně specifický – obvykle se loví v blízkosti hladiny a nástraha se vodí dost rychle. Dokonce lze říci, že navzdory vší snaze se často nevodí dostatečně rychle… V souvislosti s tím byla vyrobena celá řada ryze „bolenových“ nástrah, které se dají k lovu jiných dravců použít jen okrajově.

Poměrně málo se ví o tom, že boleni zabírají na přívlač i v noci, zejména na řekách a v přítocích přehrad. Úlovků je méně než ve dne, ale není to žádná náhoda.

Při muškaření zabere bolen na suchou i mokrou mušku, ale větší jedinci pravděpodobně dají přednost světlejšímu rychle stahovanému streameru.

 

Možný výběr náčiní pro lov bolena:

 

Přívlač

Bolen-53cm.jpg

Bolen je rybou, která perfektně vidí a je schopna umělou nástrahu dohnat a prohlédnout si ji i při rychlém vedení. Hladoví nebo nezkušení jedinci zabírají rázně a agresivně, ale takových už je v našich vodách jen málo nebo se jedná o mladé exempláře. U starších kusů je třeba využít jakýkoli jejich handicap (lov ve zvířené vodě pod jezy, hladina zvlněná větrem, velmi rychlé vedení nástrahy poblíž lovícího bolena,…). Obvykle je třeba lovit na větší vzdálenost, aby lovec nebyl rybou spatřen. Proto na většině lokalit vyhovují spíše delší pruty – 270 cm i víc, klidně i přes 3 m. Pro lovvětších jedinců je lepší volbou prut stavěný na odhazování nástrah o hmotnosti 5 – 20 g nebo i 10 – 30 g. Menší kusy je zábavnější chytat na velmi lehké vláčecí náčiní – prut pak může být kratší a odhozová hmotnost nemusí překročit 10 g.

Vlasec může mít průměr od 0,12 mm při ultralehkém vláčení až po 0,25 mm pro lov velkých jedinců v silném proudu. Lze používat i tenké pletené šňůry, které na velkou dálku umožní lepší zásek. Pokud by existovala obava z toho, že bolen šňůru uvidí, je možné ji zakončit zhruba metrem dostatečně silného fluorocarbonového vlasce.

Naviják se vyplatí použít kvalitní, spíše větší a navíc s vyšším převodovým poměrem kvůli dlouhým hodům a rychlému vedení nástrahy v horních vrstvách vodního sloupce. Klasickou ukázkou takového navijáku je např. Shimano Stradic.

Nástrahy: Menší rotačky, štíhlé plandavky, hladinové nástrahy (popy, Skitter Prop, Thrill, Cultiva apod.), štíhlejší wobblery od malých až do 13 cm, gumové nástrahy a nástrahy z peří, drobné pilkříky a další. Obvyklou strategií je vést nástrahu rychle u hladiny.

 

Muškaření

Prut spíše delší, obvykle 270 až 305 cm - AFTMA v rozmezí 4 – 7, výkonnější pruty hlavně při strímrování, jinak je nutné rozhodovat se podle místních podmínek a velikosti očekávaného úlovku. Nejběžněji se setkáme s lovem na streamery, ale boleni zabírají i na suchou a mokrou mušku.

Návazce 0,12 - 0,25 mm. Jako nástrahy lze použít strímry a trubičkové mušky nebo větší suché i mokré mušky.

 

Plavaná

Bolen-dalas.jpg

Jakýkoli delší lehčí prut – ideální je matchový prut nebo kratší silnější bolonézka (4 – 5 m) výkonnější.

Při lovu na rybku, zvláště loví-li se na větší vzdálenost, v proudu anebo je cílem opravdu velká ryba se vyplatí použít i silnější pruty (např. lehké kaprové).

Koncový návazec v rozmezí 0,12 - 0,25 mm – zde je velký rozdíl, zda se loví na klasickou plavanou s cílem ulovit menší jedince nebo je cílem velká ryba na rozlehlé tažné řece.

Nástraha – rybka, hmyz, bílí červi, houska, oplatek,…

 

Položená

Lov bolenů na položenou není sice obvyklou záležitostí, ale není to nic nemožného. Místy je dokonce velmi úspěšný. Nejlépe se provozuje za pomoci silnějšího feederového prutu s  mrtvou rybkou nastraženou na delším návazci.

Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 – 0,20 mm. V odůvodněných případech má smysl nasadit i silnější průměry vlasce – např. při lovu v silném proudu, kvůli možnosti záběru jiných druhů ryb apod.

Bolen dravý - fotografie

th-Bolen-44cm-orlik.jpgth-Bolen-56cm.jpgth-Bolen-57cm-a.jpgth-Bolen-dyje.jpgth-Bolen-pozeraky.jpgth-Bolen-luznice-a.jpgth-Bolen-na-propa.jpgth-Bolen-53cm.jpgth-Bolen-dalas.jpgth-Bolinek.jpgth-Bolen-60cm-otava.jpgth-Bolen-lov.jpgth-Bolen-dyje.jpgth-Vltava-nad-tynem-bolen.jpgth-Bolen-67cm-a.jpgth-Bolen-60cm-dyje.jpgth-Bolen-67cm.jpgth-Bolen-luznice.jpg

Novinky CORMORAN